Novinky

Když jsem v neděli 12.8.2012 odklikával hráče v raidplanneru, už jsem tušil, že dnešní raid bude jiný.

Tanky jsme měli, paladinů dost, healerů taky... Jeden top hráč vedle druhého. Ideál! Dneska ten Anub prostě padnout musí! Měli jsme náskok už ze soboty a tak jsme šli hned na Anuba a dokonce s 50ti pokusy. Proběhlo pár žertů ohledně Insanity, rozdělily se úkoly, nahodily flasky a buffy a šlo se!

[ ... pokračování, aneb jak to dopadlo s Anub'arakem]

Rád bych pogratuloval našemu oblíbenému holy paladinovi Stanleymu k získání nové zbraně, čímž se stal v současné době třetím držitelem legendární Valanyrky u nás v guildě. Zároveň moc děkuji všem, co se na tomto úspěchu jakkoliv podíleli a měli tu trpělivost chodit Ulduar s main postavou, i když už jim tam nic nepadá (kromě slíbených Dkp samozřejmě).

"Mé jméno je Yogg-Saron a vy zde zemřete!" šeptal nám jeho hlas.

Jako by se všech přítomných zmocňoval strach. Těžko říci, jestli to byl strach ze smrti nebo z toho, že zklameme. Že už nikdy neuvidíme vycházet slunce nad Dalaranem a nikdy se nebudeme moci opít v Ironforgi. I tyhle myšlenky se honily mnohým z nás v hlavě. "Pokud nebudeme bojovat nejlépe jak to umíme, svět jak ho známe zanikne a věci co máme rádi s ním " to tehdá pronesl náš vůdce a my šli plni odhodlání za ním.

Boj to byl urputný, většiny členů výpravy se zmocňoval strach a šílenství, ale v hlavách nám stále zněl důvod proč jsme tady. " Neustupujte, nevzdávejte to ... Zvládneme to! " křičeli naši vůdci z plných plic a sami nám šli příkladem v první linii. Dodalo nám to odhodlání a i když naše situace vypadala naprosto ztracená, jelikož kolem nás byla pouze smrt a utrpení, dokázali jsme to. To co následovalo po posledním vydechnutí Yogga-Sarona se ani nedá popsat. Radost a pocit úspěchu nám nikdo nesebere do konce života. Život, ano to je to slovo, které nás strašilo ve snech. Spousta našich kamarádů dnes zemřela, ale poslání je splněno. Padnuli jako hrdinové, kteří si zaslouží čest a slávu. Po návratu do Dalaranu jsme byli oslavováni jako hrdinové, kteří uchránili svět takovým, jakým byl. Avšak ta poslední a nejdůležitěší výzva nás teprve čekala.

[ ... pokračování, aneb jak to dopadlo s Algalonem]

Po dobytí Naxxu a létání na dracích v Eye of Eternity se před námi otevřela nová výzva. Čekali jsme na ní v plné zbroji, přiraveni bojovat za osud Azerothu a bránit čest a slávu guildy DeathBringers. V ten den kdy nám slavně otevřel Ulduar své brány, jsme jako většina aliančních a horďáckých vojsk vylétli vstříc svému osudu. Po dlouhé době jsme si mohli zakřičet s plnou radostí a plni očekávání to jediné, pro co nám koluje v žilách krev.

"For the DeathBringers" , křičeli jsme tehdá, když jsme poprvé spatřili velká křídla dračice Razorscale a ucítili Ignisův kotlík. Při naší první návštěvě jsme se dostali až k Auriaye, mocné to paní s kočičími pomocníky. Na tu jsme byli bohužel první den až moc unaveni a naše zbroj byla pokryta krví předchozích bossů. Další den jsme však pokračovali a ani ona již neodolala, pod naším náporem padla a byla zapsána jako další čárka na naše zbraně. Cesta nás dále vedla k Hodirovi, kterého se nám podařilo zabít jako první na serveru. Byli jsme plni očekávání a nabuzeni na další výzvy, které nás ten den čekali. Další na řadě byl Thorim a jeho bleskové království. Marně hledám v paměti kolik problémů nám dělal, ale i on padnul velice brzy a tak nezbývalo nic jiného než se vypravit do krásných zahrad Freyi, mocné strážkyně přírody. Kladla nám do cesty za jejím pokořením těžké překážky, ale ne natolik těžké, aby nám dokázala odolat. Nadšení z její porážky bylo hmatatelné. Zbývala před námi jediná překážka v cestě do dolních pater Ulduaru, odkud jsme již z dálky slyšeli šeptat tajemný hlas Yogga-Sarona.

Mimiron, to jméno vzbuzovalo hrůzu a zároveň posměch. Jak může být malý ošklivý gnom překážkou, i tahle otázka zazněla, když jsme k němu dospěli. Po prvním střetnutí se však již nikdo nesmál. Boj to byl těžký a plný ztrát, ale nakonec jsme ho rozebrali do posledního šroubku. Předposlední výzva se před námi otevřela. Generál Vezax, monstrum s ošklivým vzhledem stálo před námi. Boj to byl tvrdý, přišli jsme o spoustu spolubojovníků a chtěli jsme zavelet k ústupu, ale setrvali jsme. DeathBringers se nikdy nedají zastavit! S tímto heslem a povzbuzením v žilách jsme se vrhli opět do boje a Vezax padl do prachu zapomění. Napětí které se rozhostilo v našich řadách se dalo krájet. První pohled do komnaty mocného boha smrti byl zastrašující.

V tuto chvíli je naplno spuštěn náš vlastní Raid Planner zde na webu. Přes raid planner jsou plánovány všechny raidy a pokud chcete být odměňováni DKP body, měli byste ho také začít používat. Přihlásit se můžete pomocí svého klasického loginu, který používáte na fóru. Pamatujte však, že musíte být autorizovaným členem guildy. Pro bližší info se podívejte na fórum nebo poptejte ingame.

Také byl vytvořen RSS kanál kde jsou aktualizované všechny vytvořené eventy a pomocí něhož se můžete rychle přihlásit či odhlásit z raidu.

Abychom jen nestáli někde opodál a abyste se mohli pokochat našimi úspěchy, byla zde na webu zprovozněna sekce Progress, kde si můžete prohlédnout, které bosse jsme již zkolili a které obtížné módy zdolali.